Vždycky jste si možná kladli otázku, kolik trubek a kabelů se ukrývá pod chodníky vašeho města. Podle odhadů se v průměrném městě schovává více než dvacet kilometrů podzemní infrastruktury na kilometr čtvereční. Vzhledem k tomu, že většina z této infrastruktury je skrytá, vyžaduje stálou údržbu a správu. Jestliže k tomu přidáme zvyšující se nároky na kvalitu života obyvatel, tlak na města z hlediska dostupnosti služeb a nutnost reagovat na klimatické změny, jak tedy efektivně řídit údržbu těchto skrytých systémů?
Příběh jednoho města, řekněme Brna, nám ukáže, jak technologie proměňují přístup k údržbě. Brno zavedlo systém prediktivní údržby, kde pomocí senzorů sledují stav mostů, silnic a dalších struktur. Senzory měří například vibrace a praskliny, což technikům pomáhá včas odhalit potenciální problémy. Místo aby město reagovalo až na vzniklé havárie, zjistilo, že díky přesnějším datům může provádět údržbu ve chvíli, kdy je potřeba — nikoli dříve, a přitom i efektivněji.
K tomu město využívá nástroje současné generace, kde například GenAI technologie jako ChatGPT dokáže analyzovat velká množství historických dat a na jejich základě navrhnout optimální harmonogram údržby. Vychází z dat minulých revizí a porovnává je s aktuálním stavem, což vede k mnohem přesnějším plánům a úsporám. Ale nezapomeňme, že i když technologie slibují mnoho, neříkáme, že jde o bezchybný proces. Co když se náhodou pokročilé algoritmy spletou a předpovědí údržbu tam, kde to vůbec není potřeba? Nebo naopak, co když přehodnotí situaci a nepozorovaná závada způsobí vážné problémy? To vše vyžaduje pečlivou pozornost odborníků a zkvalitnění procesů.
Se vstupem do světa umělé inteligence se ovšem mění i způsob, jakým města fungují. Města jako Brno, Praha nebo Ostrava se stávají centry inovací, kde se technologie jako GenAI stávají nedílnou součástí každodenní správy. V praxi to znamená, že odborníci již nejsou odkázáni pouze na svá lidská rozhodování, ale mohou se opřít o data, která jim poskytnou cenné informace a predikce.
Vysoká úroveň integrace těchto technologií ale přináší i otázku, jak se s nimi naučit pracovat. Pokud chtějí města, aby jejich personál byl schopen reagovat na změny a využít všech výhod technologie, je nezbytné investovat do vzdělávání. A to je ten “ale…” moment. Jak efektivně využít moderní technologie v údržbě městských systémů, když zaměstnanci často nemají dostatečné znalosti ani zkušenosti s AI a datovou analýzou? Tento problém se týká nejen správních orgánů, ale i firem, které zajišťují údržbu.
Proto je důležité nejen rozumět technologickým aspektům, ale zejména rozvíjet dovednosti, které umožní jich efektivní využití. Dostatečné vzdělání v oblastech jako je správa městské infrastruktury, analýza dat a komunikace s technologií je zásadní. Právě proto jsme vytvořili specializované kurzy, které nabízí školení v oblasti umělé inteligence, přizpůsobené na míru představitelům obcí i soukromým firmám. Klíčovým cílem kurzů je nastavit rámec vzdělávání, díky kterému se účastníci naučí efektivně využívat umělou inteligenci ve své práci a přispět tak k kvalitnímu řízení městské infrastruktury.
Pokud máte zájem se dozvědět více o možnostech využití umělé inteligence v každodenním životě ve městech, neváhejte se přihlásit na některý z našich kurzů. Například si můžete vybrat z kurzu s názvem Využití umělé inteligence (AI) v zaměstnání, kde se dozvíte, jak využít zdroje umělé inteligence ve svém profesním životě. Nebo vás může zajímat AI pro obce, které se zaměřuje na praktické aplikace AI v městských správách a infrastrukturách.
